:: www.honda-club.cz ::

Re: Vyhoda odlehcenych kol

Bully — 9.5.2009 , 12:13

Autor: Bully

Zaslal: 9.5.2009 , 12:13

kandik napsal:

myslim ze velky kola jsou proste o estetickym chtici bejt kchůl. Marne se snazim vzpomenout si na jedinej duvod, proc by mely mit nejakej vyznam ( vetsi brzdy se tam vejdou , dobre)
Hypoteticky vetsi kola znamenaj nizsi gumu, tudiz jistejsi vlastnosti v zatackach - nizsi pevnejsi bok ( to sme vocumeli z okruhovejch aut, jenze ty jezdej po vyzehlenym asfaltu 5cm nad zemi - a mimochodem co potom F1 s tema balonama?) ale zhorsujou se tlumici schopnosti coz se da i pomerne snadno poznat. Nemluve o tom ze zpravidla si vsichni velkejma kolama jizdni vlastnosti proste dojebem ( ETecko co nejmensi woe, pze to je megahusty, atd. ), vyssi vaha i moment setrvacnosti kvuli prumeru atd. atd. Proste neodolame chtici. Integra je taky na patnackach voskliva, a ( skoro) kazdej potvrdi ze na nich jezdi nejlip. Moje stary accordy taky vodjakziva jezdili na 14kach 195/60 nejlip. Prelud jezdi na 205/50/16 taky nejlip ( aspon ten muj) . jakmile jsem tam dal neco jinyho, zacne to tahat za volant, obcas nekde podezrele vibrovat ( brzdeni), v zatackach ruzne nepredlozene zvejkat, celkove takovej neplavnej poskakovaci pocit atd. atd. ..... ale dyž ty seumnáckysoutakpeknywoe!!

Jisteze je ten nejvetsi duvod estetika. Ja treba Tourera pouzivam jako rodinny "autobus" na caste prekonavani dlouhych vzdalenosti, vicemene jenom po dalnici, takze nebudu pouzivat origo 16" kola na sprintovani s mnohem lehcimi auty (a pohanenymi benzinem ). Naopak me nizsi profil gumy daleko jisteji podrzi v zatacce nez puvodnich 205/55x16". Navic jezdim porad pres Nemecko, v rychlostech k 200 km/h byla jizda s puvodnim podvozkem a koly adrenalinovym zazitkem, ted v pohode. Letni kola mam 18", ale za tu cenu lehka (10.5 kg), s normalnim ET 45 a sirkou jenom 7,5", zadne prehaneni se nekona.

Re: Vyhoda odlehcenych kol

Bully — 9.5.2009 , 12:01

Autor: Bully

Zaslal: 9.5.2009 , 12:01

kandik napsal:

ja prave cetl i ten duvod, ze slapani,tim ze je principielne pulsni dodavani energie, tak i rychlost kola ( a tudiz i uhlova rychlost kol) je pak pulsni .... prudke stoupani, kdy stojis v pedalech, tam se to da i videt. A tomuhle pulsovani, tj. neschopnosti dodavat silu do retezu rovnomerne , prave nema prekazet rotacni hmota kola.......

V teoreticke rovine ano, prakticky jenom v naprosto vyjimecnych pripadech. I v alpskych stoupanich se bezne slape kadenci pres 100 ot./min., navic kazdy trochu sportovnejsi cyklista slape "do kruhu", takze se pulzy nekonaji.

Re: Vyhoda odlehcenych kol

kandik — 9.5.2009 , 10:25

Autor: kandik

Zaslal: 9.5.2009 , 10:25

Bully napsal:

A jeste ke kolum u samotnych automobilu Z opacne strany se da zamyslet zase i nad jejich vyhodami (proc si je taky lidi obecne na auta davaji- vetsi rozmer= sirsi plaste), takze zlepseni jizdnich vlastnosti, zkraceni brzdne drahy, ale taky narust valiveho i aerodynamickeho odporu (+ snizeni komfortu).
Nechavat si na aute treba 13" kola vylozene kvuli jejich hmotnosti ma vyznam tak u okrajove zalezitosti jako treba sprint, v realite by asi bylo nejlepsi spojit velikost 18" s vahou tech 13"

Re: Vyhoda odlehcenych kol

kandik — 9.5.2009 , 10:08

Autor: kandik

Zaslal: 9.5.2009 , 10:08

Bully napsal:

Pri vaze kol nejde o nejaky nepravidelny pohyb vznikajici slapanim

Re: Vyhoda odlehcenych kol

Bully — 9.5.2009 , 9:57

Autor: Bully

Zaslal: 9.5.2009 , 9:57

A jeste ke kolum u samotnych automobilu Z opacne strany se da zamyslet zase i nad jejich vyhodami (proc si je taky lidi obecne na auta davaji- vetsi rozmer= sirsi plaste), takze zlepseni jizdnich vlastnosti, zkraceni brzdne drahy, ale taky narust valiveho i aerodynamickeho odporu (+ snizeni komfortu).
Nechavat si na aute treba 13" kola vylozene kvuli jejich hmotnosti ma vyznam tak u okrajove zalezitosti jako treba sprint, v realite by asi bylo nejlepsi spojit velikost 18" s vahou tech 13"

Re: Vyhoda odlehcenych kol

Bully — 9.5.2009 , 9:47

Autor: Bully

Zaslal: 9.5.2009 , 9:47

kandik napsal:

no práávě. Takže kolo s vetsi setrvačnosti chce vic setrvat v klidu, takze ty do nej ladujes motorem tu energii, jde ti to pomalu, protoze kolo se uspesne brani. Pak tu energii tam nacpes ( konecne) a chces brzdit. A kolo se zase brááánííííí, takze musis vic brzdit..... tezko si za tim predstavim ze nula vod nuly pojde. Samozrejme to vypada jako marginalni blbosti, ale jak uz jsem nekde psal, dokaze to udelat rozdil v radech jednotek koni urcite coz je minimalne na urovni uprav co tu dela kazdy zcela bezne - svody, sani, vyfuk. Tohle navic "tuní" i brzdeni a odpruzeni ( odpruzena hmota)....... zas jako takovou blbost bych to nevidel, zvazovat, jestli koupim šitozni kola za 12tisic, co maj dejme tomu 40kg, nebo kvalitni za 30tisic co maj treba 30kg ( a budou mozna taky diky kvalitnim materialum pevnejsi).

Vaha kol je velmi dobre poznat u cyklokol. Tady se hraje sice jen o deka az gramy, ty ale ve vysledku znamenaj vteriny. Hlavne se resi u kol urcenych ke stoupani ( horsky etapy nebo horsky kola obecne) kde nohy vykonavaj nepravidelnej pumpovaci pohyb a je zadouci aby to co se mota svoji setrvacnosti do toho nezasahovalo. U casovek, kde se predpoklada pravidelnejsi, hladsi slapani , na vaze tolik nezalezi, resp. se setrvacnosti vyuziva pro vyhlazeni pohybu a proto jsou na casovkarskejch kolech bez problemu videlt vysoky aerodynamicky rafky ( tezsi samozrejme)

tak jsem se vykecal a jdu neco delat

V podstate jsi to vystihl, ja jenom neco k te cyklistice- protoze ji sam delam :
maximalni vykon (vyborneho) cyklisty, co dokaze udrzet po nejakou dobu, je rekneme 200-300 W, ve sprintu dokaze malinko vic, realne se ale pohybuje i pri zavodech ve vykonu mnohem nizsim. Protoze je i cyklistika zalozena na pomeru vykon vs. hmotnost, je kazdy gram dost znat. Dokonce se casto snizuje samotna vaha castecne i na ukor vykonu, kdyz to ma vyznam (profi jezdci jsou vlastne "kontrolovane podvyziveni", kdyby meli vic hmoty, zvysili by vykon, ale pomerove je to nevyhodne). Pri vaze kol nejde o nejaky nepravidelny pohyb vznikajici slapanim, ale o prekonavani odporu tezsich kol pri akceleraci (obvodova hmotnost, takze predevsim rafky a plaste maji vetsi vyznam, bylo vypocitano, ze 1 g usetrene hmotnosti na nich je cca jako 2 g kdekoli jinde, treba na ramu kola). U silnice, kde se az tak neakceleruje to nema az takovy vyznam, krome stoupani, kde hraje navic silnou roli i (pro cyklistu) zvysujici se vliv gravitace. U MTB se akceleruje a brzdi prakticky porad, diky povrchu a terenu, proto vyznam lehkych kol stoupa. U casovky jde zase o vyssi rychlosti, takze je vyhodnejsi mit co nejaerodynamictejsi posez i kolo a to i castecne na ukor hmotnosti (od urcite rychlosti odpor vzduchu exponencialne roste, jak se rika- jet sam dlouhodobe prumer 20 km/h dokaze i stara baba, 30 km/h dobry sportovec a 35 km/h profik).

Re: Vyhoda odlehcenych kol

Newer — 9.5.2009 , 8:40

Autor: Newer

Zaslal: 9.5.2009 , 8:40

dik za vycerpavajici odpoved . máš bezvýznamné plus

Re: Vyhoda odlehcenych kol

kandik — 9.5.2009 , 8:14

Autor: kandik

Zaslal: 9.5.2009 , 8:14

Stealman napsal:

Jenom k tý setrvačnosti a spotřebě .. setrvačnost neni nic víc než schopnost tělesa setrvat v pohybu - udržet a postupně ztrácet energii která ale (teď bude to důležitý) předtim musela bejt tělesu udělena. Takže kola s velkou setrvačností ti tou setrvačností jen vrací energii kterou si jim ale při rozjezdu dal .. takže nula od nuly pojde.. Podle mě podobnej princip jako setrvák .. lehčí rychlejš roztočíš ale dřív se ti zastaví .. těžší roztáčíš hůř ale o to (a přesně o to) víc energie ti pak dodá.

Re: Vyhoda odlehcenych kol

voza — 9.5.2009 , 1:11

Autor: voza

Zaslal: 9.5.2009 , 1:11

těžký kola se hůř přezouvaj,ale zase nemusíš chodit do posilovny d

Re: Vyhoda odlehcenych kol

Stealman — 9.5.2009 , 1:01

Autor: Stealman

Zaslal: 9.5.2009 , 1:01

Jenom k tý setrvačnosti a spotřebě .. setrvačnost neni nic víc než schopnost tělesa setrvat v pohybu - udržet a postupně ztrácet energii která ale (teď bude to důležitý) předtim musela bejt tělesu udělena. Takže kola s velkou setrvačností ti tou setrvačností jen vrací energii kterou si jim ale při rozjezdu dal .. takže nula od nuly pojde.. Podle mě podobnej princip jako setrvák .. lehčí rychlejš roztočíš ale dřív se ti zastaví .. těžší roztáčíš hůř ale o to (a přesně o to) víc energie ti pak dodá.

Ačkoliv čistě v teroetický rovině tam u těžších kol jedna nevýhoda bude ... že je musíš roztáčet od malejch otáček kdy má motor nejmenší účinnost .. takže jistej ale určitě nevelkej vliv to mít může. S lehčíma kolama se rychlejc rozjedeš a dostaneš se do pásma vyšší účinnosti.

Ale ten příspěvek se světlama a emisema to myslim vystihl nejlíp

Re: Vyhoda odlehcenych kol

Luther — 3.5.2009 , 19:30

Autor: Luther

Zaslal: 3.5.2009 , 19:30

Spotreba bude naopak nizsi...

Setrvacnost je nezadouci jenom pri brzdeni tezkych kol, nebo si myslis, ze s tezkyma kolama dojedes dal, nez s lehkyma?

Re: Vyhoda odlehcenych kol

Květoslávek — 3.5.2009 , 17:59

Autor: Květoslávek

Zaslal: 3.5.2009 , 17:59

diacoon napsal:

hlavne v kombinaci s dennim svicenim pomahaji snizovat emise

deset bodu:)

Re: Vyhoda odlehcenych kol

diacoon — 3.5.2009 , 17:50

Autor: diacoon

Zaslal: 3.5.2009 , 17:50

hlavne v kombinaci s dennim svicenim pomahaji snizovat emise

Re: Vyhoda odlehcenych kol

Vojtas — 3.5.2009 , 17:47

Autor: Vojtas

Zaslal: 3.5.2009 , 17:47

myslim že na spotřebu to nebude mít až takovej vliv, ono sice menší setrvačnost ale to se vyrovná tím že se rozjíždíš líp tudíš při startu menší spotřeba... dle mého a pokud tam nějaký rozdíl je tak určitě zanedbatelný

Re: Vyhoda odlehcenych kol

Pablo — 3.5.2009 , 17:47

Autor: Pablo

Zaslal: 3.5.2009 , 17:47

větší spotřeba určitě ne, ta setrvačnost nevynahradí potřebu tahat více kilo
brždění nesouvisí ani tak s neodpruženou, jako s menší (rotující) setrvačnou hmotou