:: www.honda-club.cz ::

Re: Nevýhody galvanického pokovení pro vysokopevnostní ocel

Lukas28 — 29.3.2014 , 12:01

Autor: Lukas28

Zaslal: 29.3.2014 , 12:01

Pokud dodrží postup nic by se stát nemělo, jde o to, že šrouby jsou už cca 20let staré a v tom je problém. Můžou v nich být za tu dobu trhlinky, které se následně zvětší.

Ber to prosím jako názor, není to dogma (zákon) ani doporučení

Galvanovna Omega má dobré jméno a z doslechu dodržuje postupy. Necháváme si galvanovat v Hradci Královém

Re: Nevýhody galvanického pokovení pro vysokopevnostní ocel

Daver — 29.3.2014 , 3:41

Autor: Daver

Zaslal: 29.3.2014 , 3:41

to jsme řešili už v mém topicu o CTR ... konkrétně zde odkaz

tady je k tomu velké info odkaz

Galvanovny provádějí odvodíkování při 200°C na 2h. Což je takový základ. Princip je takový, že čím déle je díl v peci, tím lépe. Viděl jsem výsledky s 10ti hodinovým zahříváním, dále asi nemá až tak úplně smysl to vůbec zkoušet dále. Už od těch 2h to bylo tak nějak hodně pozvolna (testovali pevnost v tahu).

Nevýhody galvanického pokovení pro vysokopevnostní ocel

Lukas28 — 28.3.2014 , 22:36

Autor: Lukas28

Zaslal: 28.3.2014 , 22:36

Ahoj,

začal jsem pracovat ve spojovacím průmyslu, tak jsem přepíšu odborný článek at si rozmyslíte, zda galvanicky pokovovat (např zinkovat) vysokopevnostní ocelové části (nápravy, šrouby). (Neplést s žárovým pokovováním)

Při moření pomocí kyselin nebo při galvanickém zušlechtění se v lázni vždy odlučuje atomární vodík, který může pronikat do povrchu oceli. Čím vyšší je pevnost (od pevnosti v tahu Rm=1000N/mm2, tvrdost 300HV), tím spíše k tomuto jevu dochází.

V oceli se atomární vodík přemíštuje do zón s vysokým napětím v tahu (vnější, vnitřní vrypy), zde se obohacuje a zeslabuje kovovou mrížku, až dojde k vytvoření mikroskopické trhliny. Tím se v této zóně sníží napětí, avšak na hrotu vznikají nové koncentrace napětí, které opět přitahují atomární vodík, zeslabují se a trhají. Tento proces pokračuje tak dlouho, dokud nedojde ke spontánnímu lomu. Kromě toho se může atomární vodík shlukovat ve vnitřních porech, kde se shlukuje a dochází ke tvorbě tzv. "rybích ok"-tvorbě vnitřních trhlin.
Zkřehnutí indukovaným vodíkem je tak vázáno na napětí v tahu a rozptýlený vodík a díky tomu nenastává hned, nýbrž až později-někdy dokonce až po řaďě měsíců.

Příslušným řízením procesu je možné tomo obohacování omezit a vypudit část vodíku nahřátím dílu po galvanizování, případně hned po moření na teplotu 200C až 230C po dobu minimálně 4 hodin.

Osobně jsme to řešili v kolejové dopravě, kde šrouby o tvrdosti vyšší jak 10 (1.000N/mm2 ) jsou ošetřeni povrchovou úpravou Dacromet nebo výměnou za nerezovou ocel (8,8 pevnost), označení A4 80 (silně zpevněné za studena o min. pevnosti v tahu 700N/mm2)