 |
|
| AUTOR: |
 |
M@jk
Založen: 17.6.2007
Články: 9
Komentáře: 21
|
|
Hodnocení: 0.00/5.00 [0]
|
 |
|
 |
Článek |
|
|
| |
Vážení a milí výletuchtiví,
od prvního Minivýletu uběhlo 14dní a my se opět rozhodli, že jeden víkendový den strávíme nějakým tím cestováním po krásách a památkách.
Vzhledem k předcházejícímu výletu Berounsko a Křivoklátsko I. jsme si řekli, že se podíváme do stejného kraje a prohlédneme místa, která jsme u prvního výletu nestihli. Počasí nám sice již tolik nepřálo, jako na začátku měsíce, znatelně se během první dekády ochladilo, zatažená obloha avizovala i dešťové přeháňky, ale naštěstí však za celý den nespadla ani kapka.
Cesta do Svatého Jana pod Skalou
Vyrazili jsme z hlavního města někdy dopoledne. Zamířili jsme na dálnici D5 a na EXITu Loděnice z ní sjeli a po silnici č.1169/III. třídy zamířili do malé obce, která nese trochu tajemný název Svatý Jan pod Skalou. Silnice se klikatí a stoupá, má relativně dobrý povrch, tak trochu svádí k svižnější jízdě, ale pozor není moc široká, takže žádné závodění. Terezku jsme tou jízdou uspali! (Obrázky č. 1-2)
 
Svatý Jan pod Skalou
Počátky obce Svatý Jan pod Skalou sahají do 11. století. Do podvědomí lidí se dostala díky legendě, která praví, že ve vápencové jeskyni žil a byl pochován v 9. století poustevník Ivan, neoficiálně první světec před sv. Ludmilou a sv. Václavem.
Prohlídka
V místě se zdržujeme jen krátce. Učinili jsme pár fotografií a opět usedáme za volant a vyrážíme, tentokrát směr Klíčovská přehrada. (Obrázky č. 3-5)
  
Cesta ze Sv.Jana pod Skalou na Klíčovskou přehradu
Naše cesta tedy vede zpět do Loděnice, v ní se připojujeme na silnici č. 605/II. třídy a pokračujeme směr Beroun. Za železničním přejezdem před řekou Berounkou odbočujeme vpravo na silnici č.116/II. třídy a míříme směr Nižbor. Toto místo proslulé sklárnou Rückl. Bohužel zde nezastavujeme a tak jen z dálky pořizujeme fotografii zámku Nižbor. (Obrázek č. 6) Ve městě odbočujeme vpravo přes železniční a trať. Cesta má též příjemný povrch a krásně se vine. Po stoupání na křižovatce odbočujeme na silnici 201/II. třídy a klesáme k obci Sýkořice, zde mohu doporučit malou zajímavost. Když totiž přibrzdíte těsně za koncem obce před zatáčkou vpravo, naskytne se Vám pohled do údolí řeky s mostem v obci Zbečno. (Obrázek č. 7) Převýšení je dosti velké, tak pozor na Vaše závodnické choutky. Dole v obci je přímo směrová tabule směr Přehrada Klíčava, která se nalézá asi 3km od obce. Musíte projet údolím, které po chvíli oddělí silnici od lesa dřevěný plot s informační cedulí, že se nachází v Lánské oboře.
 
Klíčovská přehrada
Asi 200m před přehradou je nutno zastavit a odstavit auto. Do těsné blízkosti se bohužel stejně nedostanete, a to z důvodu zákazu. Možnost je dostat se pouze na korunu přehrady, a to pěšmo. Klíčavská přehrada vznikla na přelomu 40tých a 50tých let 20. století pro zásobování pitnou vodou kladenské oblasti. Děláme si tedy pauzu, dcerka se mezi tím jízdou vzbudila a je usměvavá, jako vždy po dobrém vyspinkání. A tak odpočíváme a pořídili jsme pár momentek. (Obrázky č. 8-11)
   
Cesta z Klíčovské přehrady na Křivoklát.
Naším dalším cílem je nedaleký Křivoklát. K němu nás zavede silnice č. 201/II. třídy. Z údolí vystoupáme na náhorní plošinu, kterou si svižnou ízdou moc neužijeme a opět klesáme k výše zmíněné obci. Obcí klesáme do jejího centra. Zde náš již očekává Míla alias K800i se svým C5G 4D. Domlouváme se, kde budeme parkovat, neboť u obecního úřadu to nebude moc vhodné. Shodujeme se, že placené parkoviště pár metrů od přístupové cesty k hradu bude ideální volbou. Přesunujeme se tedy tam. Zde se setkáváme s dalšími účastníky, a to Víťou alias Sablosem s jeho C5G 4D a jeho přítelkyní Věrkou a nakonec doráží i Spidex C5G coupé. (Obrázky č. 12-15)
   
Křivoklát
Obec se nachází ve středočeském kraji, západ od hlavního města, jihovýchodně od Rakovníka. Její vznik a vývoj jsou úzce spjaty ze stejnojmenným hradem. Datovány jsou do ca 14. a 15. století. Další informaci můžete čerpat na oficiálních stránkach městyse.
Hrad Křivoklát
Tuto dominantu berounska založili Přemyslovci ve 12. století. Dlouhá staletí sloužil českým knížatům a králům. Koho by zajímala další historie hradu, nechť navštíví oficiální stránky hradu.
Prohlídka hradu
Z parkoviště se vydáváme po přístupové cestě k hlavní bráně. Ta se nachází nikoliv u paty hradu ale ve vyšším místě a po jejím projití se ocitáte na nádvoří hradu. Zde se zřejmě konal něco jako jarmark či dobové trhy a ochotnická představení. Našli jsme zde kovárnu, mučírnu, stánky s občerstvením, dokonce zde byly i ptáci – supi, orli atd. a samozřejmě katovna. My jsme si vše prohlédli a obhlédli zvenčí. Do zámku jsme se nechystali. Snad někdy příště.(Obrázky č. 16-26)
     
    
Cesta z Křivoklátu k hardům Žebrák a Točník
Po prohlídce hradu se vracíme zpět na parkoviště. Míla s přítelkyní nás zde opouští. Následuje společný odjezd a cesta do Rakovníka po silnici č. 227/II. třídy. Zde se definitivně loučíme ze Spidexem a Sablosem. Zastávku v Rakovníku jsme v plánu neměli, ale přeci jen jsme poblíž centra zastavili. (Obrázky č. 27) Ve městě odbočujeme na silnici č. 233/II. třídy a po ní opět stoupáme na náhorní plošinu, abychom svižnou jízdou překonali krásné rovinky a opět klesli k řece Berounce u městyse Zvíkovec. Pro zajímavost uvádím, že tento byl nejhezčí vesnicí Plzeňského kraje roku 2009, tzn. rok poté, co jsme jím projížděli. Opravdu krásné místo. Silnice se kroutí a klesá k řece, kde je přes ni jednoduchý a přitom pěkný most a opět stoupá směrem ke Zbirohu. Nedalo mi to a musel jsem si jej vyfotit. (Obrázek č. 28 ) V obci se nalézá zámek Zvíkovec. Bohužel není přístupný veřejnosti. V minulosti však sloužil jako Ústav péče o zdraví hlavního města. Dnes je na prodej za ca CZK 15.000.000,-. Takže pokud nikdo neví, co s ca výměrou 23.000m3 včetně zahrad, tak už ví, co se svými financemi má dělat.
 
Naše cesta pokračuje dále směr Zbiroh a Žebrák. Asi 2.5km za Zvíkovcem dáváme pozor a pokračujeme na křižovatce u Sádek rovně a silnice se mění na č. 235/II. třídy. Za Zbirohem odbočujeme na silnici č.605/II.třídy, která nás dovede přímo do Žebráku. Po vjezdu do města hledáme odbočku na silnici k jedno nejznámějších dochovaných dvojhradí v zemích českých: hradům Žebrák a Točník.
Dvojhradí Žebrák a Točník
Prameny hovoří, že původ tyto hrady mají přibližně ve 12 a 14. století, zejména pak vděčí za svůj vzestup českému králi Václavovi IV. - synu Karla IV. Bohužel doba nepřála králi a ten byl několikrát zajat a nakonec sesazen. Pak přišlo husitství. Hrady měnily své majitele dosti často. K rekonstrukcím došlo až ve 20. století. Více historie naleznete zde!
Prohlídka dvojhradí
Po příjezdu do obce Točník se kocháme krásou zříceniny hradu Žebrák. (Obrázek č. 29)
Pak jsme se přesunuli nad obec, kde se nalézá parkoviště, které je mimochodem mimo sezonu neplacené a nalézá se pod hradem Točník. Mezitím se z nedaleké farmy objevilo stádo černých koz. Bylo to docela zajímavé jak se procházely kolem nás a Civica. Terezka se zrovinka opět probudila, tak jsme se nasvačili a odpočinuli. Vzhledem k únavě jsme již výstup na hrad neučinili, alespoň tedy pořídili pár fotografií. (Obrázky č. 30-33)
   
Cesta zpět
Z obce Točník jsme se přesunuli do Žebráku a na nejbližším EXITu se připojili na dálnici D5 a zamířili k domovu. Doufám, že Vás tento krátký článek třeba motivoval k tomu, aby jste si zpříjemnili jeden víkendový den.
Doporučil bych Vám tyto odkazy:
Svatý Jan pod Skalou
Vodní dílo - Klíčava
Hrad Křivoklát
Hrad Točník a Žebrák
Poznámka autora: z výše uvedených www stránek byly použity informace pro tvorbu tohoto článku.
HONDAr
M@jk
  |
|
Autor |
Komentáře |
|
| Nebyly nalezeny komentáře pro tento článek |
Rating box? ? neni
| |
|
| AUTOR: |
|
M@jk
Založen: 17.6.2007
Články: 9
Komentáře: 21
|
|
Hodnocení: 0.00/5.00 [0]
|
|
|
|
|
|
 | Časy uváděny v GMT + 1 hodina |
You cannot post articles in this chapter
You cannot edit your articles in this chapter
You cannot delete your articles in this chapter
You cannot rate articles in this chapter
You cannot approve articles in this chapter
You cannot post comments in this chapter
You cannot edit your comments in this chapter
You cannot delete your comments in this chapter
You cannot rate comments in this chapter
|
|
|
