 |
|
| AUTOR: |
 |
M@jk
Založen: 17.6.2007
Články: 9
Komentáře: 21
|
|
Hodnocení: 0.00/5.00 [0]
|
 |
|
 |
Článek |
Strana 1 z 1 |
|
| |
Vážení a milí výletuchtiví,
Po vydařeném výletu do Saských Drážďan nás s LucasemFreeMatchem (dále jen Luboš) napadlo, že tedy se budeme snažit organizovat trochu výlety za poznáním. Motivací k tomu byly výlety, které jsme na podzim roku 2008 v rámci ČR realizovali s rodinkou.
Narychlo jsme tedy vymysleli výlet za poznáním středozápadních a západních Čech a jejich metropole, tedy do kraje krále a císaře Karla IV. Plán byl následující: nejdříve navštívit Nepomuk, kam zavítal dle Starých pověstí Českých Horymír se svým běloušem Šemíkem při úniku z Prahy, do Českého krasu - Koněpruských jeskyň, zámku Zbiroh, Selského dvora v Biskoupkách, prohlídku Plzně a návštěvu u Rom.ana ve Šťáhlavicích v jeho soukromé „kavárně“. Výsledný plán byl nakonec jiný, lišil se však jen málo. Vzhledem k tomu, že Koněpruské jeskyně jsou až do března zavřené, tento bod jsme vypustili spolu i s návštěvou Nepomuku, na druhou stranu přibyla zřícenina hradu Radyně. Tentokrát byla účast hojná. Poněkud více jsem se zaměřil i na historii, abychom se nekochali jen krásou, ale i trochu něco věděli o naší minulosti a předcích.
Sraz v Praze Zličíně
V sobotu 16. 11. vstává Luboš velmi brzy (Obrázek č.1), neboť vyráží v 6.10 hodin Hrochova Týnce, což jsme v předešlém článku neuvedli a touto cestou bych mu vlastně chtěl poděkovat, za jeho nadšení pro výlety. Protože je ochoten kupříkladu do Prahy jet cca 120km ze svého rodného místa. Ale my mu to zas oplácíme.  Co se týče počasí, bohužel nevypadá nějak moc nadějně, ale co můžeme chtít, vždyť je polovina listopadu, cca 10´C a zataženo. V 7,30h je již Luboš v Praze a posilňujeme se kávou u nás doma. Vyrážíme s jemným zpožděním, což jak později zjistíme, vůbec nevadí. Na parkovišti u metropole Zličín by neměl nikdo čekat, ale pro jistotu tam zajíždíme, člověk nikdy neví. Skutečně je parkoviště prázdné a my vyrazili směr Zbiroh.
Cesta na Zámek Zbiroh
Vjíždíme na dálnici D5 na Zličíne (Obrázek č.2) svižným tempem, v místě odpočívky Rudná se otevřel hezký úsek dálnice v levém pruhu tak jsem si řekl, že zkusím na 5tku „co to dá“ a tak jsem v cca 130km/h sešlápl plynový pedál trochu více k podlaze a za chvilku už jsme frčeli 190km/h  , Lubošovi jsem trochu ujel, ale zvolnil jsem a dojel mne. Pak už již standardním dálničním tempem kolem 10hodiny již parkujeme pod zámkem Zbiroh u vstupní brány do zámeckého areálu (Obrázek č.3).
 
Zámek Zbiroh
Zanecháváme své miláčky na parkovišti svému osudu a vydáváme se směrem k zámku Zbiroh, procházíme krásnou novorenesanční bránou (Obrázek č.4) a míjíme pokladnu, která nás informuje jen o cenách prohlídek a otvíracích dobách. Zámecký park je totiž přístupný celoročně.
Zmínil bych pár historických dat o hradu, dnes zámku, který se vypíná se nad stejnojmenným městečkem.
Legenda hovoří o tom, že hrad byl založen Zbyňkem Zajícem z Valečka, jež při honu zabloudil. Po západu slunce vyšplhali na nejbližší vrchol, aby se rozhlédli po okolí. Žádné obydlí ale nezahlédli, proto se uložili ke spánku na místě, kde se nacházeli. Ke svému překvapení ráno zjistili, že kolem nich je spousta jeleních parohů. Pán je dal sesbírat a rozhodl se na tomto výhodném místě postavit hrad. Ze sbírání parohů vznikl název Zbiroh. O hradu, zámku jsou první zmínky z roku 1230. Hrad vlastnil rod Sulislavců, Drslaviců. Dalším pánem byl král Přemysl Otakar II. Významný v historii hradu byl rok 1333, kdy se hradním pánem stal budoucí císař Karel IV. Roku 1336 přešlo vlastnictví na rod Rožmberků a po konci husitských válek připadl hrad císaři Zikmundovi. Císař jej věnoval za dobré služby rodu Kolovratů. Za jejich působení proběhly pozdně gotické přestavby. Další přestavby učinili Lobkoviczové v polovině 16. století a dále pak císař Rudolf II. Roku 1868 koupil zámek železárský a železniční podnikatel baron B. H. Strousberg, který zámek přestavěl v novorenesančních formě. Brzy však zkrachoval a zámek vydrancovaný zámek zakoupili Colloredo-Mansfeldové. V období 2. světové války zde měl sídlo štáb vojsk SS. Na místě tehdejšího raně gotického hradu se nachází novorenesanční zámek. V roce 2005 byl zámek poprvé otevřen ve své historii pro veřejnost. V roce 2006 byla otevřena zámecká krčma a loni byl dokončen Chateau hotel Zbiroh. Nachází se na rozhraní křivoklátska a brdských lesů, v rodišti Josefa Václava Sládka a oblíbili si jej například básník Fráňa Šrámek, malíř Alfons Maria Mucha, zde kupříkladu namaloval svoji Slovanskou epopej či spisovatel Adolf Branald.
Terezku nesouce na svých ramenou (Obrázek č.5), aby měla pěkný výhled, pomalu stoupáme parkem vzhůru k zámku. „Vítá“ nás dvojice lvů (Obrázek č.6). Vstupujeme do prostor zámku branou (Obrázek č.7), kde v průjezdu se po pravé straně nacházejí informační tabule popisující historii zámku, po pravé straně vstup do prostor zámku (Obrázek č.8 ). Na nádvoří se nachází kašna, terasa s výhledem na zámecký park, vstup do hotelových prostor zámku a „Zámecké krčmy“ (Obrázek č. 9). Opouštíme nádvoří hradu a míříme do zámeckého parku a obcházíme hrad dokola (Obrázek č.10). Západní křídlo nevypadá moc valně, ale oprava je již plánována. (Obrázek č.11) Pomalu se vracíme na parkoviště a vzhledem k tomu, že máme být v 11hodin v dalším bodě výletu - Selském dvoře v Biskoupkách.
   
  
Selský dvůr Biskoupky
Toto místo jsem vybral proto, neboť o něm vím cca od roku 2003, kdy mne sem vzala kolegyně z bývalé práce. A velmi se mi tu zalíbilo, a to zejména pro místo, kde se Biskoupky nachází, celkový dojem a krásný útulný interiér a příjemnou obsluhu. Proto jsem se sem vrátil po 5 letech v září 2008 s rodinou při výletu na Karlštejn. Velice se jí zde líbilo a zejména Terezce se zamlouval jídelní lístek, velmi ochotně si „vybírala“ bohaté nabídky(Obrázek č. 12)  . Rezervaci pro nás jsem telefonicky zajišťoval v naprostém klidu týden před termínem plánované návštěvy. Jak jsem však zjistil díky mé nevědomosti, že se konají Svatomartinské posvícení, byla všechna místa v restauraci beznadějně rezervována. Nedalo mi to a zavolal znovu. Tentokrát jsem hovořil přímo s majitelem panem Fialou a přeci jen pro nás místo na 11 hodinu našlo, a to v salonku. Omluvil se, že nebude obsluha v 100% kvalitě a právě kvůli přípravám na posvícení se nám nebudou moci plně věnovat. S velkými díky jsem přijal tuto nabídku a rozloučil.
V současné době vlastní Selský dvůr v Biskoupkách pan Tomáš Fiala a jeho rodina. Podle dostupných dokladů dostala osada název podle biskupů, kteří zde založili Biskupský dvorec. Další zprávy hovoří již o prvních majitelích - od L. P. 1445, osadu držel Jan Purkart. Roku 1543 při dělení libštejnského panství získal Biskoupky Kryštof z Valdštejna, který zde před rokem 1559 založil dvůr a tvrz. Roku 1573 koupil tvrz s dvorem, sladovnou, spilkou, pekárnou, pivovarem, kovárnou a ovčínem Ladislav mladší z Lobkovic na Zbiroze. Roku 1652 byla vesnice Biskoupky pustá. Za panování císařovny Marie Terezie a jejího syna císaře Josefa I. byly pozemky náležící ke dvoru rozděleny poddaným. V roce 1850 žilo v obci 221 obyvatel ve 24 domech. V roce 1950 jen 93 obyvatel. K letošnímu roku jich je zde 17. Hostinec, by měl být podle zmíněných historických pramenů údajně pivovarem. Do roku 1952 byl objekt soukromým statkem s hostincem, který měl název "U slunce". Na této usedlosti hospodařil dědeček pana Fialy – František Tyc. Po tomto roce byl nucen hospodářství i hostinec uzavřít, proč není myslím nutné zohledňovat. Aby rodinné dědictví nepřišlo vniveč, celý objekt s rodiči rekonstruoval a po 45 letech znovu obnovil. Otevřel roku 1997.
Přijíždíme +,- na čas a jsme již očekáváni dalšími strávníky z HONDA-CLUBu, s modrým Civicem 3G čekal Rom.an a jeho žena Jaruška a syn Jakub, Engine16 a přítelkyně s C6G VTi, Žanetka a méďa v C5G Coupé akurát přijížděli a alicante s černou Integrou Type R je následoval. (Obrázky č. 13,14,15) Zaparkovali jsme a vydali se do salonku Selského dvora.
  
Většinou „účastníků zájezdu“ jsem byl demokraticky vyslán, abych zjistil jak to tedy je s tou naší rezervací, tak jsem vyrazil.  Uvítala mne milá slečna, která věděla oč a o koho jde hned jak jsem řekl HONDA Club … a usadila nás. Než jsme si stačili odložit kabáty, usadit svá a pohodlně si vybrat s velké a bohaté nabídky jídel, přišel pán v obleku a kloboučku sedláka, s velmi pohodovou a bodrou náladou. Uvítal nás usadil, představil se - byl to sám pan Tomáš Fiala osobně - a na nabídnul menu. My si tedy vybírali. Na pořadu dne byla výborná krkovička s bramborových salátem, svíčková na smětaně a kuře s bramborovým knedlíkem, každý jsme si vybrali dle libosti (Obrázky č. 16 a 17). Myslím, že jsme se najedli a napili dosytosti. 
 
Po 12 hodině jsme se vybrali ke svým plechovým miláčkům. Začalo pršet, což jsme nesli s mírnou nelibostí. Vydáváme se k Plzni přes Chrást u Plzně. Dovolím si podotknout, že cesta je to výborná, když je jaro, léto či podzim, musím být zde velmi výborné svezení (Obrázky 18-19).
 
Plzeň
Do Plzně přijíždíme v cca 13.30h tentokráte již bez deště. Na cestě k OC se mi podařilo se u Plzeňského Prazdroje málem najet do trolejbusu právě vyjíždějící ze zastávky, když jsem se vyhýbal kanálům. Méďa říkal, že jsem jej minul jen asi o 20cm. Bože, nevím, nač jsem myslel.  Ten den to však nebylo poprvé. Parkujeme v garážích u OC Plaza v Pobřežní ulici, podotýkám, že v krytých garážích, kde se setkáváme se zbytkem „HONDA Bandy“: je zde Hanz.Vfr s HODNOU CRX III Targou, posero s C5G 3D, sososo se C5G 4D, Blur a Pepa s VW Caddy, přijeli bohužel bez HONDy, neb je zklamal chladič a i když Blur chtěla výměnu stihnout, bohužel se nezadařilo. Pak vyrážíme ku centru města Plzně.
Na úvod si myslím neuškodí zas trocha z historie.
První zmínky o Plzni (dnešním Starém Plzenci) pocházejí z roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem. V roce 992 zakládá biskup Sv. Vojtěch malý klášter a kostel Kostelec P.Marie, dnes sv. Jiří v Doubravce. Za krále Václava II. bylo město Nová Plzeň roku 1295 založeno na soutoku řek Radbuzy, Mže, Úhlavy a Úslavy. Od počátku bylo důležitým obchodním střediskem na významné křižovatce cest do Norimberka a Řezna. Rozlohou ve 14. stol. (20 ha, 290 domů a 3 000 obyvatel) bylo po Praze a Kutné Hoře třetí největší město v Čechách. Na samém počátku husitských válek měli ve městě velký vliv kališníci. V 16. stol. ve městě působili italští stavitelé. Určitě stojí za zmínku První česká tištěná kniha – Kronika Trojánská – byla roku 1468. Na tomto místě fungovala do roku 1533 jediná česká tiskárna. Počátkem 16. století bylo město výrazně poškozeno požáry, zejména roku 1507, kdy shořely dvě třetiny města. Na devět měsíců se stala Plzeň hlavním městem říše a sídlem vlády, když sem císař Rudolf II. uprchl před morovou epidemií na přelomu let 1599 a 1600. Sídlil v tzv. Císařském domě , který se nachází vedle dnešní budovy radnice. Během třicetileté války hospodářství i kultura upadala. V letech 1637 až 1648 byla neúspěšně obléhána Švédy. Konec 17. stol. v Plzni spojen s barokem. Historické jádro města v r. 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací. Zajímá je, že půdorysnou strukturou do značné míry totožné s celým původním gotickým městem. V první polovině 19. stol. nastal mohutný rozvoj města. V r. 1842 byl založen Měšťanský pivovar a v tomtéž období strojírenský podnik Škoda. Roku 11. července 1856 umírá v Plzni J. K. Tyl. Dále 1876 založena veřejná knihovna královského města Plzně.
Historii 20.století si dovolím uvést chronologicky:
1902: otevřena nová budova divadla, dnes J.K.Tyla
1918: 28. října: vyhlášena Československá republika
1938: zábor pohraničí nacistickými vojsky blízkosti Plzně
1941: zahájen provoz trolejbusů
1942: v Plzni zřízen magistrát
1942-45: 11 náletů na město, zabito 926 lidí a zničeno a poškozeno 6.777 domů
1945: 5. května: spontánní povstání plzeňského obyvatelstva proti německým okupantům
1945: 6. května: ráno příjezd americké armády, Plzeň osvobozena z nacistické nadvlády
1945: v Plzni zřízena lékařská fakulta Univerzity Karlovy
1948: v Plzni zřízena Pedagogická fakulta
1949: v Plzni zřízena Vysoká škola strojní a elektrotechnická
1953: 1. června - demonstrace plzeňského obyvatelstva proti měnové reformě a režimu, potlačena Lidovými milicemi a komunistickou mocí. Stržen pomník Osvobození se sochou T.G.Masaryka
1957: začala výstavba sídlišť ve městě
1991: založena Západočeská univerzita
1993: založeno biskupství
Z dalších významných osobností bych si dovolil vzpomenout následující:
Albrecht z Valdštejna (1583 - 1634)
Český šlechtic a vojevůdce, v Plzni bydlel od prosince 1633 do února 1634 před osudným odjezdem do Chebu.
Martin Kopecký (1777 - 1854)
Purkmistrem města v letech 1828 - 1850, postaral se o významné stavební reformy ve městě, mimo jiné odstranění hradeb a vybudování sadů na jejich místě. Pomník v Kopeckého sadech.
Bedřich Smetana (1824 - 1884)
Přední český hudební skladatel. Studoval v Plzni na gymnáziu v letech 1840 - 1843. V Plzni složil i několik skladeb. Socha ve Smetanových sadech, pamětní deska na budově Státní vědecké knihovny.
Mikoláš Aleš (1852 - 1913)
Přední český malíř, přítel plzeňského architekta R. Štecha. Pro některé jeho domy kreslil kartony pro sgrafitovou výzdobu. Část kartonů zachována ve sbírkách Západočeské galerie.
Emil Škoda (1839 - 1900)
Zakladatel Škodových závodů, nejvýznamnější zbrojovky Rakousko - Uherska a později nejvýznamnějšího strojírenského podniku Československa. Pohřben na Mikulášském hřbitově. J. Škoda, jeho strýc a mecenáš, lékař a profesor ve Vídni, má pamětní desku na Vodárenské věži v Pražské ulici.
František Křižík (1847 - 1941)
Rodák z Plánice na Klatovsku. Vynikající český vynálezce, elektrotechnik a podnikatel. Své první výzkumy prováděl v Plzni (vynález obloukové lampy). Založil elektrotechnickou továrnu v Doudlevcích (později Škoda - Elektrotechnické závody Doudlevce). Pomník v Křižíkových sadech.
Josef Skupa (1892 - 1957)
Významný loutkář, tvůrce postav Spejbla (1919) a Hurvínka (1926). Pohřben na Ústředním hřbitově, pamětní deska v Prokopově 1.
Jiří Trnka (1912 - 1969)
Rodák z Plzně. Významný český malíř, ilustrátor, loutkář a režisér. Pohřben na Ústředním hřbitově.
V současnosti má Plzeň cca 165.200 obyvatel. Je univerzitním městem, opět obchodním centrem, dále pak kulturním a průmyslovým městem, prostě západočeskou metropolí v pravém slova smyslu, jež za komunismu byla úmyslně z politických, geografických důvodů opomíjena.
Procházku začínáme na Palackého náměstí a míříme na náměstí Republiky - historické jádro města a okolní ulice jsou dnes chráněné jako městská památková rezervace. Solní ulicí přicházíme na Náměstí Republiky. Čeká se na mne, neboť se věnuji focení (Obrázek č.20). Pak se vydáváme kolem Morového sloupu (Obrázek č.21), postaveného v r. 1681 jako díkůvzdání za mírný průběh epidemie moru v předchozím roce. Procházíme kolem Renesační radnice (Obrázek č.22) ze 16. století. Dominantou města je gotický katedrální chrám svatého Bartoloměje (Obrázek č.23), který byl založen ve 13. století. S věží vysokou 102 metrů je nejvyšší v Čechách, na vyhlídku ve výšce 62 metrů vede 301 schodů. Na věž jsme se nevyškrábali, bylo totiž chladno. No, jaksi nebylo vhodné počasí a nějak se nám nechtělo. V tento moment se k nám připojují Blur a Pepa, jež si byli něco zařídit. Takže už je nás je slušná kopa. Ulicí Bedřicha Smetany se dostáváme k budově Státní vědecké knihovny, kde je umístněna busta slavného skladatele (Obrázek č.24), který v Plzni pobýval a tvořil. Zde se nachází pomník Díky Ameriko (Obrázek č.25). Byl postaven na počest 3. americké armádě generála George Smith Pattona ml., který byl postaven 6. května 1990 na počest osvobození Plzně na v 6. května 1945. Odtud pokračujeme Klatovskou třídou zpět ke Smetanovým sadům, k Divadlu Josefa Kajetána Tyla, kde je též na toho předního českého dramatika 19.stol. památka v podobně jeho podobizny (Obrázek č.26.) Bylo otevřeno 21. září 1902. Mírně klesáme k Sadům Pětatřicátníků k Velké Synagoze (Obrázek č.27). V interiéru s vynikající akustikou unikátní pneumatické varhany, raritou horkovzdušné podlažní topení. Konají se zde pravidelné koncerty, výstavy. Poté se vracíme na parkoviště a loučíme se s Blur a Pepou s tím, že už bohužel „nemají kilometry na služebáčku“, tak s námi již nemohou jet.
   
   
Cesta na Radyni
Startujeme své miláčky a vydáváme se směr Plzeň Černice. Z garáží odjíždí skupina vedená Rom.anem s Alicantem a Poserou odjíždí garáží jako první. Zbytek ve druhé skupině. Sososo vypráví, kdo a jak vedl odjezd z Plazy, cituji: „Roman?.. řekl bych.. asi... ze začátku jsem ani nevěděl kam jet , v tom jsem viděl HONDu, ocitl jsem se na parkovišti před Plazou, nikde nikdo.. trošku jsem se začal bát, že mi všichni ujeli, ale pak jsem viděl u výjezdu HONDu, chtěl jsem zajet vedle něj a zeptat se kudy kam, ale byl jsem v protisměru, kam si zrovna někdo najel - a tak rychle pryč ... po dalším bloudění po tak malinkatém parkovišti jsem viděl na hlavní jet Poseru, tak jsem se vydal za ním, ale už jsem ho tam neviděl, v tom se objevil Méďa, jsem jel okamžitě za ním a v tom se ve zpětném objevila další Hondička (Obrázek č.28 ) po kratší cestě se mu podařilo to švihnout do protisměru, i když tím nikoho neohrozil, ale bylo to docela srandovní, vidět 4 HONDY Civic za sebou ve všech karosářských provedení odbočovat do protisměru … muhehe. Tam se vystřídal „vedoucí“ té naší párčlenné skupiny, kdo věděl kam jet. To jsme už dojeli na benzinku, kde čekali ostatní .” Z benzinky nechám jet prvního Rom.ana, je totiž zdejší a jeho krásnou HONDU Civic 3G je radost sledovat zezadu. Jen co přejíždíme nadjezdem dálnici, Posero „jde na věc“, za dva a plný plyn VTÉÉÉÉÉC a dává svému VTi co proto, za ním se vydává Alicante a „rvou to“ až k další obci, naše skupina se Sososo, Méďou a Lubošem se také trochu probouzí k životu Podřazuji a předjíždím Rom.ana a vedle něj „na to jdu i já, tentokrát s (BI)FTEKem -)) , Luboš jede jako poslední, aby to všechno zvěčnil.
Zřícenina hradu Radyně
Velmi kvalitní silnicí, která vede až k zřícenině hradu, v poklidu přijíždíme na parkoviště, kde náš čeká Gizmi s Paní Gizmičkovou se svým Civikem 4G. Dohadujeme se, že by bylo fajn, „něco“ nafotit, má představa byla zaparkovat auta do „podkovy“ a udělat pár fotek, inu nápad nikomu nevadil a tak se Luboš jal stativu a fotoaparátu, my přeparkovali svá HONDítka a rozsvítli jen parkovací světla a fotilo se. (Obrázky č.29-32) Mezitím začalo jemně mrholit. Luboš za pár minutek dokonal dílo a vydali jsme se vzhůru ke zřícenině hradu Radyně.
   
Hrad založil před rokem 1361 Karel IV., který mu též dal od svého jména odvozený název. Ten se však neujal. V husitských válkách byl hrad zastaven a koncem 15. století zpustl. Jako pustý se poprvé připomíná k roku 1558. Zajímavá je také pověst o Radenových pokladech.
Cesta do Šťáhlavic a posezení u Rom.ana
Jak jsem již předeslal, začalo mrholit, trochu více se mezitím rozpršelo, a tak se vydáváme zpět na parkoviště a odjíždíme. Jako poslední Luboš, tentokrát vybaven mým stativem a natáčí celou cestu z Radyně do Šťáhlavic, a to neměl dělat … muhehe, neboť jsem jel před ním. Když parkujeme u Rom.ana, hledáme místa, kde spočinou naši miláčkové počas posezení u Rom.ana. Méďa organizuje parkování a naznačuje mi, že mám zajet do zahrady, činím tak ihned, rychle ale čistě řadím zpátečku – nechci zdržovat, dávám rychle spojku do záběru, plyn, v ten moment však přehlížím Luboše za sebou a Méďa už řve: M@jku, M@jku, stůj, stůj ... . Nejdříve mi to nějak nedocházelo, ale to se jednalo o setiny sekundy. Lubošovi se v ten moment orosilo nejen čelo a řadil zpátečku. … „To byla nejrychleji zařazená zpátečka v životě“ říkal. Naštěstí se nikomu a ničemu nic nestalo a v poklidu jsme zaparkovali a kochali se krásami Rom.ovi zahrady – HONDítkami různých generací a modelů (Obrázek č.33)
Posezení u Rom.ana
Přeci jen přšelo silně, tak jsme se „vnutili“ do tepla domova. Jaruška s Rom.an se nás snažili usadit v jejich útulném salonku, přeci jen nás bylo hodně. Terezka využila situace a jala se prozkoumávat Jaruščinu kuchyň a notně se u toho bavila. Káva a čaje různých příchutí a původů velmi příjemně zahřály a pomohly pookřát po chladném počasí. Myslím, že se všichni shodli, že nás perfektně pohostili a za to Jarušce, Rom.anovi a Jakubovi patří velký dík.
Cesta zpět
Den se nachýlil ke svému konci a tma již dávala znát, že je čas k odjezdu, pomalinku jsme se někteří z nás rozloučili. Počasí se stále neumoudřelo, ba spíše naopak. Pršelo dle mne více. Vydáváme se na cestu. Prší opravdu nepříjemně. Na dálnici D5 u Kařezu z ničeho nic přestalo pršet úplně, nebe bylo plné hvězd, ale foukal silný vítr. Na čerpací stanici Esso u Záluží se potkáváme ještě s Méďou, který se s Žanetkou posilňuje a my také. Prohodíme ještě pár slov a pak se již vydáváme ke svým domovům. Po příjezdu do Prahy jsme ještě chvíli poseděli u nás doma s Lubošem. Ten si před cestou domů odpočinul a i on se potom s námi rozloučil.
Tímto bychom rádi poděkovali všem, zejména HONDAřům ze středo a západních Čech za velkou účast. Lubošovi za zpracované video a foto.
1) oficiální informační server města Plzeň
2) Wikipedie - Plzeň
Poznámka autora: z výše uvedených www stránek byly použity informace pro tvorbu tohoto článku.
HONDAr
© M@jk & LucasFreeMatch |
|
Autor |
Komentáře |
|
Urso
Články: 0
Komentáře: 7
|
|
| Zaslal: 10.2.2009 , 18:21 Předmět: |
|
Skvělej srázek a skvělej článek  Jen to počasí bylo vážně trošku sux ale to příště už určitě bude lepší  |
|
Lubosh
Články: 1
Komentáře: 8
|
|
| Zaslal: 10.2.2009 , 21:42 Předmět: |
|
Ještě doplním video
 odkaz |
|
M@jk
Články: 9
Komentáře: 21
|
|
| Zaslal: 10.2.2009 , 22:20 Předmět: |
|
| To sososo: děkujeme. |
|
gizmi
Články: 0
Komentáře: 2
|
|
| Zaslal: 13.2.2009 , 20:35 Předmět: |
|
| Naprosto perfektne sepsano.. Dlouho jsem necetl tolik textu snad v celku |
|
83427
Články: 0
Komentáře: 7
|
|
 Zaslal: 20.2.2009 , 7:31 Předmět: |
|
pěkně se to čte  Článek je nyní dostupný i na našem novém webu vylet-autem.com. Link na článek: odkaz |
|
Rating box? ? neni
| |
|
| AUTOR: |
|
M@jk
Založen: 17.6.2007
Články: 9
Komentáře: 21
|
|
Hodnocení: 0.00/5.00 [0]
|
|
|
|
|
|
 | Časy uváděny v GMT + 1 hodina |
You cannot post articles in this chapter
You cannot edit your articles in this chapter
You cannot delete your articles in this chapter
You cannot rate articles in this chapter
You cannot approve articles in this chapter
You cannot post comments in this chapter
You cannot edit your comments in this chapter
You cannot delete your comments in this chapter
You cannot rate comments in this chapter
|
|
|
