 |
|
| AUTOR: |
 |
M@jk
Založen: 17.6.2007
Články: 9
Komentáře: 21
|
|
Hodnocení: 0.00/5.00 [0]
|
 |
|
 |
Článek |
Strana 1 z 1 |
|
| |
Vážení a milí výletuchtiví,
Poslední den lednového 3. víkendu vypadalo počasí velmi slibně, sluníčko zářilo na krásně modré obloze. A tak jsme se rozhodli, že pojedeme na výlet. Tentokráte na východ od hlavního města. V předvečer jsme s ženou plánovali, kam zavítáme. Shodli jsme se, že navštívíme město zapsané do světového dědictví UNESCO – Kutnou Horu, Čáslav a nakonec se vydáme za naším kamarádem LucasFreeMatchem (dále jen Luboš) do jeho rodného města Hrochova Týnce.
U nedělní snídaně a ranní kávy jsem ještě lehce pozměnil itinerář výletu, neboť v Kutné Hoře je opravdu mnoho historických památek a míst k vidění a proto jsme z časových důvodů vypustili Čáslav (zavítáme do ní někdy později) a pak se vydáme rovnou za Lubošem. Plán to bych sice z pohledu obsahu takříkajíc „chudý“, ale náplň byla velmi bohatá. No řekněte sami, jen prohlídka Kutné Hory zabrala odhadem ca dvě a půl hodiny.
Cesta do Kutné Hory
Vůbec jsme se snídaní nespěchali, a tak jsme z Prahy odjeli něco málo před 11 hodinou dopolední. Vyrazili jsme směr Čestlice, Říčany a Kostelec nad Černými Lesy a po silnici 2/I.třídy. V Malotic jsme museli jet po objízdné trase přes Toušice a Mlékovice. V Zásmukách jsme se opět napojili na hlavní silnici a několik minut po 12hodině přijíždíme do Kutné Hory. Před cca 10lety jsem zde byl, takže jsem se docela rychle zorientoval a našel vhodné parkoviště - přímo uprostřed mapy - před chrámem sv. Barbory, že bylo hned u místa začátku naší prohlídky? Štěstí nám tedy přálo. (Obrázek č. 1)
Kutná Hora
Dovolte nám Vás pozvat na procházku Kutnou Horou, za poznáním a objevováním historií města, které svou slávou a věhlasem stálo na druhém místě za Prahou, bylo nazýváno pokladnicí a klenotem země, města, jehož bohatství postavilo české království na piedestal slávy a moci. Tato historie dnes dýchá ze všech ulic, domů i kostelů. Každé toto místo hovoří vlastní řečí, která vypovídá o tom, co bylo v jeho době. Nuže připojte se k nám …
Na úvod zas trocha z historie. Toto město ji má však tak bohatou, že vybrat opravdu jen ty nejdůležitější milníky bylo velmi těžké. Výskyt stříbra byl patrně i na povrchu a už v 10. století se na blízkém Slavníkovském hradišti Malíně razily stříbrné denáry. S těžbou zřejmě souviselo i založení Cisterciáckého kláštera sousedním Sedlci, prvního svého druhu v Čechách. Klášteru patřily pozemky, na nichž pozdější město vyrostlo, i řada vesnic v okolí. Jak název města naznačuje, souvisí jeho historie s těžbou („kutáním“) stříbra a stříbrných rud. Ve středověku koncem 13. století poskytoval zdejší revír zhruba jednu třetinu produkce stříbra v Evropě.
Blízká města Čáslav i Kolín dostala kolem roku 1260 jihlavské horní právo, patrně proto, že měšťané v okolí těžili stříbro. Později se objevuje i název osady Antiqua Cuthna – Stará Kutna, jež patrně stála blíž k sedleckému klášteru. Za válek krále Přemysla Otakara II. s Rudolfem Habsburským snad zanikla. Za vlády krále Václava II. vypukla „stříbrná horečka“ a tisíce lidí z dalekého okolí se stěhují za bohatstvím. Tak patrně vznikla na kopci nad údolím Vrchlice hornická osada latinsky Mons Cuthna, s velmi nepravidelným plánem, který je dodnes patrný. Ještě roku 1289 se o soudní pravomoc nad osadou přela města Kolín a Čáslav, ale od roku 1291 už mělo město vlastní soud a královský horní úřad.
Kolem roku 1300 byl králem Václavem II. vydán nový horní zákon, který stanovil královská práva nad těžbou stříbra i mincovnictvím, zavedl jednotnou minci a ražení soustředil v Kutné Hoře. Roku 1318 byla Kutná Hora povýšena na město. Bohatství kutnohorských dolů – zejména šachty Osel – se stalo základem královské moci v Čechách a hlavním zdrojem prostředků na velkolepé stavby Lucemburků po celé 14. století. Král Karel IV. i Václav IV. si města velmi hleděli, podporovali je v různých sporech i při zvelebování městských staveb. Ve Vlašském dvoře sídlil král Václav IV. Ve druhé polovině 14. století vznikl kostel sv. Jakuba a šest dalších, radnice a další stavby a město dostalo hradbu se šesti branami.
I když výnos dolů v té době klesal, stavební činnost rostla a král Václav IV. dal rozšířit Vlašský dvůr, kde často býval a roku 1409 zde podepsal Dekret kutnohorský o novém rozdělení pravomocí na pražské univerzitě.
Začátek 15. století je ve znamení husitských válek. Mince v té době velmi upadla.Roku 1444 zde byl zvolen hejtmanem pozdější král Jiří z Poděbrad a odtud roku 1448 táhl dobývat Prahu. Na zemském sněmu 1471 zde byl zvolen králem Vladislav II. Jagellonský, který pak Kutnou Horu velmi podporoval. V té době se díky lepší technice opět zvýšil výnos dolů a dosáhl vrcholu, což se projevilo i ve stavební činnosti. Roku 1489 zde Martin z Tišnova vytiskl bohatě ilustrovanou Bibli kutnohorskou. Město konkurovalo svým významem Praze. Po roce 1530 začal výnos dolů opět klesat, šachty se zalévaly vodou a opouštěly. Po stavovském odporu 1547 ztratilo město část svých svobod a roku 1550 se přestaly razit pražské groše. Úpadek pak rychle pokračoval díky přísunu stříbra z Jižní Ameriky. Měšťan a primátor Jan Šultys z Felsdorfu, dříve mincovní úředník, se stal za stavovského povstání direktorem a byl roku 1621 v Praze popraven. Zajímavostí je, že jeho hlava pak visela přes sto let na městské bráně.
Morovou epidemií 1625 a exilem se počet obyvatel snížil o čtvrtinu. Ferdinand II. Štýrský městu zkonfiskoval část statků a věnoval jezuitům, kteří zde roku 1626 založili latinskou školu a pak budovali vedle sv. Barbory velkolepou kolej, v které pak vyučoval například Bohuslav Balbín. I když těžba skomírala a roku 1726 byla úplně zastavena, město se pomalu vzpamatovalo a působila zde řada vynikajících umělců, jako kupříkladu Kilián Ignác Dientzenhofer, František Maxmilian Kaňka, Petr Brandl. V letech 1770 a 1823 poničily město velké požáry. Kutná Hora hrála významnou roli v národním obrození. Narodil se zde archeolog Jan Erazim Vocel a dramatik Josef Kajetán Tyl, v letech 1850-1851 zde žil a pracoval národní buditel, novinář, satirik Karel Havlíček Borovský a vzniklo zde mnoho národních spolků a sdružení. Koncem 19. století byly gotické stavby ne příliš citlivým způsobem obnoveny a chrám sv. Barbory v letech 1884-1893 dostavěn J. Mockerem.
Od roku 1538 je v Kutné Hoře známý pivovar, založený rodem Dačických z Heslova. V 19. století vznikla v sedleckém klášteře tabáková továrna, dnes výrobní závod společnosti Phillip Morris. Pokusy o těžbu různých rud, které začaly za 2. světové války, skončily roku 1991 a staré šachty jsou dnes vyhledávaná turistická atrakce.
Ve městě se konají různé festivaly, například Ortenova Kutná Hora. Najdete zde městské muzeum na hrádku - České muzeum stříbra s historickým dolem. V bývalé jezuitské koleji se od roku 1998 buduje Centrum umění Kutná Hora, součást Českého muzea výtvarných umění. Je zde i akvapark a nejdelší bobová dráha v ČR.
.
Historické centrum Městské památkové rezervace spolu s kostelem sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci je od roku 1995 zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. Město Kutná Hora je členem evropského projektu [url=http://www.euromint.net/checo/ques.asp?sec=4〈=4]EUROMINT[/url], jehož cílem je shromáždit informace o všech evropských středověkých a raně novověkých mincovnách.
Ze známých osobností stojí za zmínku:
Ondřej Ptáček (zemřel 1511)
Významný kutnohorský zvonař konce 15. a počátku 16. století.
Karel Havlíček Borovský (1821 - 1856)
Nebo též Havel, vlastním jménem Karel Havlíček, byl český básník a novinář. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry literární kritiky realismu, patřil k tzv. 2. generaci národních buditelů.
Mikuláš Dačický z Heslova (1555 - 1626)
Byl český spisovatel a šlechtic. Pocházel z rodu erbovních měšťanů Dačických z Heslova. Jeho bratr Václav Dačický z Heslova založil na tvrzi Lorec dodnes existující pivovar (link).
Josef Kajetán Tyl (1808 – 1856)
byl český dramatik a spisovatel (link).
Rudolf Krupička (1879 - 1951)
Byl český dekadentní básník a dramatik z okruhu časopisu Moderní revue.
Gabriela Preissová - pseudonym Matylda Dumontová (1862 –1946)
Česká spisovatelka, představitelka realismu a dramaturgyně Národního divadla.
Jiří Orten vlastním jménem Jiří Ohrenstein (1919 –1941)
Básník (link). Studoval na dramatickém oddělení Státní konzervatoře hudby, kam vstoupil v roce 1937, absolvoval tři ročníky. Studia přerušil koncem školního roku 1939-1940, kdy byl kvůli svému židovskému původu nucen odejít.
Jan Erazim Vocel (1803 - 1971)
Byl český básník, archeolog, kulturní historik a národní buditel. V roce 1850 je jmenován prvním českým mimořádným profesorem archeologie a dějin umění na pražské univerzitě.
Jaroslav Vojta (1888 - 1970)
Byl významný český herec. Byl členem Chyba! Odkaz není platný., působil v činoherním souboru Národního divadla v Praze. Proslul svým pověstným vypravěčským stylem při vyprávění anekdot, které prý velice často zkazil, tzv. zvojtil. Snad neznámější filmovou rolí Jaroslava Vojty se stala dodnes populární postava strašlivého loupežníka Sarky-Farky z filmu Hrátky s čertem (link).
Prohlídka Kutné Hory
Prohlídku tedy začínáme u Chrámu sv. Barbory (Obrázek č.2), nádherného ranně gotického chrámu, stavební práce začaly roku 1388. a skončila v 19.století, kdy chrám v dnešní podobě zachráněn dostavbou západního průčelí restaurátorce. Prohlídku chrámu jsme si nechali na teplejší období (spojíme ji s návštěvou nedaleké Čáslavy). Dále pokračujeme kolem Jezuitské koleje (Obrázek č. 3). Výstavba probíhala od roku 1667 do poloviny 18. století. Zde stojí za zmínku, že tehdejší jezuitští stavitelé měli zájem naznačit v Kutné Hoře „královskou cestu“ od Chrámu sv. Barbory k Vlašskému dvoru podobnou té v Praze, což vedlo k vytvoření Galerie soch na mostě před jezuitskou kolejí. (Obrázek č. 4) Podél galerie se kocháme údolím řeky Vrchlice. Barborskou ulicí (Obrázek č. 5) míříme k Českému muzeu hornictví - Hrádku a Dačickému náměstí. Od Hrádku je krásný výhled na údolí s říčkou Vrchlavice a kostel Sv. Jakuba. Dům v ulici Barborská 35 skýtá příjemné posezení v baru a na průčelí vchodu zajímavou myšlenku … no posuďte sami. (Obrázek č. 6). Terezka se s námi procházela po svých a když začala „obdivovat“ vchod do jednoho domu, nelenila a drze využila neznámé paní a nechala se vzít do náručí. Tím jsme ukončili prohlídku krásné Barborské uličky. (Obrázky č. 7)
  
  
Jsme na Komenského náměstí a zamířili jsme přes Galerii U Vlašského dvora (Obrázek č. 8 ), mimochodem dům má velmi pěknou fasádu, ke kostelu Sv. Jakuba (Obrázek č. 9 ) z přelomu 14. a 15. století. Obcházíme jej a míříme k věhlasnému Vlašskému dvoru (Obrázek č. 10 ), obešli jej ke vstupu do jeho nádvoří, který se nalézá na Havlíčkově náměstí. Na zdech objektu se nalézají pamětní tabule (Obrázek č. 11 a 12) informující návštěvníky o historii a o zanesení objektu na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. Vstupujeme branou na nádvoří, kde se nalézá kašna a krásné ochozy. (Obrázek č. 13 a 14). Pokochali jsme se a zamířili zpět na náměstí. Zde se nalézá památník „Tatíčka národa“, našeho prvního prezidenta Tomáše Garrique Masaryka (Obrázek č. 15). Dále je zde i památná deska na počest obětí komunistického teroru (Obrázek č. 16). V parku pak můžeme vidět památník národního buditele Karla Havlíčka Borovského. (Obrázek č. 17)
   
   
 
Ulicí 25. října pokračujeme na Palackého náměstí. Zde se nalézá Sankturinovský dům a Muzeum alchymie. (Obrázek č. 18 ) Tylovou ulicí míříme k Okresnímu muzeu v Kutné Hoře, kde se nachází Muzeum – Tylův památník. (Obrázek č. 19 a 20). Ulicí Brandlovou jsme se přesunuli ke kostelu Panny Marie. (Obrázek č.21 ). Pak jsme pokračovali ulicemi Na Lávkách a Vocelovou ke klášteru Voršilek. (Obrázek č. 22) Ulicí Jiřího z Poděbrad procházíme kolem Archivní knihovny a Církevního Gymnázia sv. Voršily (Obrázek č. 23). Nedaleko se nachází Kamenný dům (Obrázek č. 24), jež byl rodištěm básníka Jiřího Ortena. Další zajímavou památkou je kostel Sv. Jana Nepomuckého (Obrázky č. 25). Zajímavostí tohoto kostela je, že v letním období slunce prosvítí okennou vitráž tak, že plastika Sv. Jana Nepomuckého vypadá jako by krvácel. Nedaleko kostela se nachází Kamenná studna (Obrázek č. 26). Tím se naše návštěva Kutné Hory nachýlila ke konci a vracíme se na parkoviště, na náš výchozí bod – parkoviště u chrámu sv. Barbory.
  
  
  
Cesta do Sedlece a Hrochova Týnce
Z Kutné Hory odjíždíme v cca 14 hodin směr Sedlec. Zde se nachází proslulá Kostnice. (Obrázek č. 27,28 a 29). V nedaleko vzdáleném kostelu, později klášteru a továrny na tabák - Nanebevzetí Panny Marie se nachází Muzeum tabáku. V cca 14:45hodin. Jak v Kutné Hoře bylo nádherně teplo, tedy vzhledem k ročnímu období, tak v Hrochově Týnci byl třeskutý mráz.
  
Hrochův Týnec
Do Hrochova Týnce, do rodného města LucaseFreeMatche (Luboše) přijíždíme od Chrudimi v cca 15.40h. (Obrázek č. 30)
I zde si dovolím jemný výtah z historie tohoto města. První písemné zmínky z r. 1293 hovoří o osadě zvané Týnec (v latinských textech Tynecz, Tynez; v německých textech Hrochow Teinitz). Základem byla ohrazená tvrz a několik hospodářských stavení na návrší, kde stávala bývalá škola. Název Hrochův Týnec je spojen s rodem Hrochů z Mezilesic, kterým osada patřila. Bylo i jejich zásluhou, že osada byla za panovníka Ferdinanda I. v r. 1544 povýšena na městys a byl jí přidělen znak a pečeť, odvozené od kostela, zasvěceném sv. Martinovi.
Období klidného vývoje narušily okamžiky, které tvář obce nadlouho nepříznivě poznamenaly. Například vyplenění obce za třicetileté války či přesun ruských vojsk v letech 1799 a 1800. Přesto rozvoj obce, kde převažovalo především zemědělství, zaznamenává zejména v 19. století i rozvoj průmyslu. Jistě to souviselo i s povýšením Hrochova Týnce na město v r. 1853 a přidělení příslušných práv. Postupně byl postaven cukrovar (1871), r. 1899 uvedena do provozu železnice, zaveden telegraf, zřízena pošta a další.
Známé osobnosti spjaty s Hrochovým Týncem:
Fridrich Simony (1813-1896)
Významný nadšený alpinista, geolog Říšského geologického ústavu. Zajímavostí je, že na Dachsteinu, na který vystoupil a jako první zde strávil noc, je dodnes dřevěná horská chata, nesoucí jeho jméno.
Saša Rašilov (1891-1955)
Saša Rašilov, vlastním jménem Wenzel Rasch Ritter von Hesen, česky Václav Rasch, rytíř Hessenský, byl český herec-komik, klaun a kabaretiér, děd herce Saši Rašilova mladšího a jeho bratra Václava Rašilova, dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze. V české kinematografii začal působit už před první světovou válkou v roce 1913 ještě v průkopnických dobách českého němého filmu.
pplk. Ladislav Zadrobílek (1916-2002)
Válečný pilot, příslušník RAF.
pplk. František Bulis (1916-1942)
Válečný pilot, příslušník RAF, padl v boji v r. 1942.
Prohlídku v tomto místě nemáme naplánovanou. Takže jsme si jen dovolili město projet a z pohodlně vyhřátého Civica pořídit pár fotografií.
Na východě města se nachází zámek (Obrázek č. 31), ten zde stál údajně již před rokem 1700 kdy byli jeho majitelé Zellerové z Rosenthalu. Dnešní budova však vznikla až po roce 1705 jako letohrádek premonstrátů z Hradiska u Olomouce. V úplnosti se zachovala dispozice přízemí s valenými a klášterními klenbami, v patře zbyla z původního vybavení zrcadlová klenba nad schodišťovou halou, římskokatolický kostel s farou sv. Martina, (Obrázek č. 32) dům č.p. 56 - Pizzerie U žiznivého mnicha (Obrázek č. 33) dům č.p. 143 - rodiště Fridricha Simoniho, dále pak kamenný krucifix s podstavcem - kulturní památka.
  
Pak se vydáváme již na návštěvu. Zde nás vřele vítá Luboš a jeho maminka. Bohatě nás pohostila roládou a kávou. Terezka se jala prozkoumávat dům Lubošovy rodiny a pěkně si popovídala s Lubošovým dědou, tak byla zvědavá jako asi každé dítě. Ale tak docela si s dědou rozuměli.
Cesta zpět
Vzhledem k tomu, že jsme museli spěšně odjet, tak jsme se rozloučili. A vypravili se domů ku Praze. Cesty byly dobré a provoz na Neděli kupodivu minimální. Do Prahy přijíždíme okolo 19hodiny. Byl to příjemný jednodenní výlet a s fajným počasím. Pokud někoho tento článek zaujal natolik, že by se rád vydal po stopách historie a stříbra do Kutné Hory, doporučím asi následující internetové stránky:
1) městský portál města Kutná Hora
2) Wikipedie - Kutná Hora
3) další stránky věnované Kutné Hoře
Poznámka autora: z výše uvedených www stránek byly použity informace pro tvorbu tohoto článku.
HONDAr  
© M@jk & LucasFreeMatch |
|
Autor |
Komentáře |
|
Daver
Články: 16777170
Komentáře: 39
|
|
| Zaslal: 10.3.2009 , 14:41 Předmět: |
|
M@jku grandiózní  ... ani bych se nedivil, kdyby si lidé, kteří googlí informace o historiích a cestách po okolí koupili nějakou tu Hondu  |
|
M@jk
Články: 9
Komentáře: 21
|
|
| Zaslal: 11.3.2009 , 1:53 Předmět: |
|
| Děkuji |
|
Jarys
Články: 0
Komentáře: 3
|
|
| Zaslal: 14.3.2009 , 9:50 Předmět: |
|
Krásnej článek! Díky za tip  |
|
M@jk
Články: 9
Komentáře: 21
|
|
| Zaslal: 14.3.2009 , 20:44 Předmět: |
|
| Děkuji ... no bude další výlet ... viď sososo ... ??? |
|
Urso
Články: 0
Komentáře: 7
|
|
| Zaslal: 14.3.2009 , 21:31 Předmět: |
|
| Jooo :c) a prolezem Loketskej hrad |
|
M@jk
Články: 9
Komentáře: 21
|
|
| Zaslal: 14.3.2009 , 21:38 Předmět: |
|
Tak oki, já pomalu začnu vymýšlet trasu ... mohu počítat tedy s Tvou pomocí?  |
|
Urso
Články: 0
Komentáře: 7
|
|
| Zaslal: 14.3.2009 , 21:42 Předmět: |
|
| Rozhodně.. když se předčasně udělá nějákej rozpočt kolik bude lidí tak se pokusím zařídit lístky pro vstup na hrad |
|
M@jk
Články: 9
Komentáře: 21
|
|
| Zaslal: 14.3.2009 , 21:43 Předmět: |
|
| Oki ... zatím to promyslím, kdy kde a co ... tak děkuji! |
|
Rating box? ? neni
| |
|
| AUTOR: |
|
M@jk
Založen: 17.6.2007
Články: 9
Komentáře: 21
|
|
Hodnocení: 0.00/5.00 [0]
|
|
|
|
|
|
 | Časy uváděny v GMT + 1 hodina |
You cannot post articles in this chapter
You cannot edit your articles in this chapter
You cannot delete your articles in this chapter
You cannot rate articles in this chapter
You cannot approve articles in this chapter
You cannot post comments in this chapter
You cannot edit your comments in this chapter
You cannot delete your comments in this chapter
You cannot rate comments in this chapter
|
|
|
