Bohužel musíme souhlasit, že většina zvlněných kotoučů vzniká špatnou montáží a to převážně neočištěním dosedací plochy náboje. Kolikrát přijde kotouč s tak drsnou dosedací plochou, že by se na něm dal strouhat parmezán.
Nejčastější příčinou "kopání" brzd je opravdu nepravidelný nános materiálu brzdových destiček na ploše kotouče, ale ke zvlnění (kroucení) kotoučů může též dojít i při zahřátí kotouče a následnému projetí vodou. Materiál, který v sobě má vnitřní napětí neustále pracuje a pokud projde takovýmto teplotním šokem, nezůstane to bohužel bez následků. Po velmi výrazné brzdě a následnému zchlazení vodou dost kotoučů i praskne. Kolikrát jsme toto viděli i na amatérských sprintech v Březně u Chomutova. A i poté polovina řidičů danou kaluží znovu projelo.
Zároveň ale potkáváme i spoustu originálních kotoučů z autorizovaných servisů, které už z výroby mají zbytkové vnitřní pnutí a i při naprosto správné instalaci a následnému zajíždění stejně dojde ke zvlnění. Pravidelně měříme vybrané produkty pomocí certifikovaných mikrometrů před a po kryogenním zpracování a vidíme srovnání materiálu i v řádech desítek mikrometrů.
Z tohoto důvodu stále více kryogenně zpracováváme brzdové kotouče pro autorizované servisy. Těch dodávek co umírá s tímto problémem (osobně si myslím, že to bude hlavně váhovým přetížením daných dodávek a pak chudák brzdy - ReNo), ale neexistuje způsob usvědčení klienta a tak servis většinou na své náklady kotouče zákazníkům vymění.
Kryogenně pro ně zpracováváme brzdové kotouče a další komponenty už rok a zatím se žádný díl nereklamoval.


Kryogenní úprava je úprava procesem pomalého mrazení v hlubokých minusových teplotách (-187°C) a následným náběhovým opakovaným popouštěním. Proces probíhá v rozsahu velkých řízených teplotních výkyvů a důsledkem je, že v takto upraveném materiálu se srovná krystalografická mřížka do své ideální polohy, čímž se odstraní zbytkové pnutí materiálu z výroby a materiál je tím pádem stabilní, pevný, více otěruvzdorný a produkt jako takový je zcela rozměrově stabilní. Při procesu vznikají taktéž drobné karbidy v návaznosti na uhlík, které mřížku ještě doplní a materiál je poté koherentnější.
Nestabilní austenit se mění na stabilnější martenzit. Atomová mřížka materiálu je tedy celkově stabilnější a pevnější. Takto upravená litina pak i díky těmto krystalografickým změnám lépe odvádí teplo ze svého středu a celý kotouč se tak lépe a rovnoměrně ochlazuje i při velké zátěži.
Asi největší výhodou kryogenního procesu je, že zasahuje do celého objemu materiálu, nejen na povrchu, takže o tyto vlastnosti materiálu s opotřebením povrchové části kotouče nepřicházíte.

Co se týče vzniku cementitu = karbidu železa (Fe3C) v materiálu, který je opravdu velmi tvrdý (cca 10x tvrdší než ocel) a zároveň je velmi křehký. V kryogenně upravené litině, kde atomy železa i uhlíku prošly řízenou teplotní změnou, se mění zbytkový austenit na plně martenzitickou stabilní strukturu a z uhlíku, železa a legujících prvků vznikají maličké částice = karbidy, které se srovnaly do absolutně ideální mřížky. Proces tvoření nárazového cementitu tedy též kryogenní proces eliminuje.

Kryogenní proces tedy dokáže eliminovat jakékoliv nepravidelné změny materiálu a přehřívání. V neposlední řadě i kroucení materiálu vlivem zbytkových pnutí.

Na kryogenní zpracování je tu ale případně téma s názvem Autodíly CarDo - kryogenní zpracování, kde v těchto obou případech můžeme nabídnout velké zmírnění zde popisovaných následků. Následky nesprávné montáže ale bohužel prozatím eliminovat nedokážeme